Erasmus

Zde naleznete ukázky hudebních aktivit SOŠP Evropská. Celou příručku lze vytisknout v PDF viz výše.

"Česká a slovenská říkadla v hudebních a jiných aktivitách" 2022

Tuto metodickou příručku vydala v Praze v roce 2022 Vyšší odborná škola pedagogická a sociální, Střední odborná škola pedagogická a Gymnázium, Praha 6, Evropská 33 a Stredná odborná škola pedagogická – Pedagógiai Szakközépiskola Komenského 12, 984 14 Lučenec.

Příručka vznikla jako součást projektu „Poznejme se říkadlem“ v rámci vzdělávacího programu Erasmus+.

Spolufinancováno z programu Evropské unie Erasmus+.

Podpora Evropské komise pro výrobu této publikace nepředstavuje schválení obsahu, který odráží pouze názory autorů, a Komise nemůže být činěna odpovědnou za jakékoli použití informací v ní obsažených.

OBSAH
VODA A ŽIVOT KOLEM NÍ

Metodické zpracování hudebního pásma „Voda a život kolem ní“ – 1. setkání 7

1. Poslech – Africká hudba 7

2. Říkadlo – Byla ryba u potoka 7

3. Vodní hrátky – Hra na ozvěnu 7

4. Zpěv – Rybička maličká 8

5. Hra na řetěz 8

6. Hra na tělo 9

7. Relaxace 9

8. Mezipředmětové vztahy 9

Metodické zpracování hudebního pásma „Voda a život kolem ní“ – 2. setkání 10

1. Příběh dvacetijednaletého Františka 10

2. Poslech – Pstruh – Franz Schubert 10

3. Melodizace říkadla – U potoka roste kvítí 11

4. Kreslení 11

5. Poslechový kvíz – Hudební nástroje 12

6. Čarovné říkadlo – Čarování ryby a raka 12

7. Zpěv – Žabí písnička 12

8. Relaxace 13

9. Něco navíc 13

Metodické zpracování hudebního pásma „Voda a život kolem ní“ – 3. setkání 14

1. Poslech – Žabák – Václav Trojan 14

2. Říkadlo – Žába leze do bezu 15

3. Výroba fanfrnochu 15

4. Říkadlo – Žába leze do bezu – hra na fanfrnoch 16

5. Říkadlo – Žába leze do bezu – vícehlas 16

6. Melodizace v pentatonice 17

7. Poslech – Pohádka o princezně žabce 18

8. Zpěv – Holka modrooká 18

9. Písně o vodě – Interaktivní hra 19

10. Říkadlo – Ryby raky 19

11. Zpěv – Kolo, kolo mlýnský 20

12. Říkadlo – Melu, melu pšeničku 20

13. Zpěv – V tom našem mlejně 20

PRVNÍ SETKÁNÍ U VODY

Mimohudební motivací prvního setkání jsou vodní toky a vybraní živočichové, kteří u vody nebo ve vodě žijí

– ryba, žába, rak.

Pomůcky: lahev s vodou, kelímek s vodou, brčko, čtvrtka, pastelky, nůžky, špejle, lepící páska

1. POSLECH – AFRICKÁ HUDBA

Hudební hádankou je poslech hudby afrických domorodců – tzv. vodní bubny. Úkolem dětí je pomocí sluchu určit prostředí, ve kterém se africké zvuky odehrávají.

Hádanku odtajníme shlédnutím videa.

https://www.facebook.com/Mesmerizingsounds/videos/2443539365954190

2. ŘÍKADLO – BYLA RYBA U POTOKA

Byla ryba u potoka,

měla v hubě klíč,

když tam přišla panímáma, byla ryba pryč.

Práce s říkadlem:

1. Říkanku deklamujeme přirozeným hlasem. K pravidelné deklamaci přidáme hru na tělo – tleskáme tzv. metrum.

2. Říkanku deklamuje potichu – tj. v pianu (napodobujeme malou rybičku). Namísto tleskání dlaněmi ťukáme (slabě – tj. piano) dvěma prsty o sebe.

3. Říkanku říkáme neslyšně (mluvu pouze napodobujeme). Místo slov „klíč“ a „pryč“ vyloudíme pusou zvuk – jako když děláme pusinky.

3. VODNÍ HRÁTKY – HRA NA OZVĚNU

Nejprve si ukážeme, jak ryba dýchá a jak při pohybu plácá ploutvemi. To samé napodobíme prostřednictvím pomůcek - tj. kelímku s vodou, brčkem a lahví naplněnou vodou.

a) Ryba dýchá tak, jako když foukáme brčkem do kelímku s vodou.

b) Pohyb ploutví naznačíme třepotáním lahve naplněné vodou.

Rozezpívání:

Prostřednictvím hry na ozvěnu děti napodobují zvuk „kelímkové hry“ pedagoga. Nejprve brčkem do vody pouze foukáme, posléze jej doplníme zpěvem – „hmkáním“ tzv. brumendo.

Tuto hru využijeme v hlasové výchově k rozezpívání.

4. ZPĚV – RYBIČKA MALIČKÁ

Dětem představíme písničku o rybičce. K motivaci využijeme animovanou verzi písně.

https://www.youtube.com/watch?v=jHe9KmX6BfY

Pusť mně zas rybářku do té čisté vody, jsem ještě maličká, dopřej mi svobody.

Práce s písní:

Písničku se naučíme opakovaným zpěvem.

V rámci integrace hudebních a výtvarných činností si každé dítě s naší dopomocí vyrobí a vyzdobí papírovou rybičku. Rybku připevníme na špejli.

Při zpěvu písničky pohybujeme s rybou vpravo a vlevo, vždy po dvoutaktích.

Melodii písničky lze provést „zpěvem“ - pomocí foukání brčka do kelímku s vodou.

Otázky k písni:

Jaká ryba vystupovala v písničce? Velká nebo malá? (Ano, byla maličká.) Ve které konkrétní řece plavala? Všimli jste si? (Dunaj.)

Dunaj je řekou na Slovensku nebo v Česku? (Na Slovensku.)

5. HRA NA ŘETĚZ

Ryby žijí v naší zemi v řekách, potocích a rybnících. Ke hře na řetěz využijeme rytmus sousloví „hluboký rybník“. Toto slovní spojení se stane naším rytmickým ostinatem (tj. stále stejným, opakovaným rytmem) = TY TY TÁ // TÁ TÁ // (ty = nota osminová, tá = nota čtvrťová). Rytmické ostinato budeme nejprve vytleskávat v součinnosti s deklamací. Následně deklamaci slova opustíme.

Rytmus uvedeného ostinata tleskají všechny děti najednou. Po jeho odeznění tleská každé dítě svůj vlastní improvizovaný rytmus (pedagog udává pravidelné metrum). Hra společného ostinátního rytmu se s rytmem jednotlivce pravidelně střídá, navazuje na sebe jako řetěz.

6. HRA NA TĚLO

Hra na tělo může mít rozličné podoby např. tleskání, pleskání, podupy. Její možnosti si vyzkoušíme

s videonahrávkou:

W. A. Mozart - Turecký pochod: https://www.youtube.com/watch?v=cv3QoHrP1Qs

7. RELAXACE

Poslech: Klavírní kvintet F. Schuberta: Pstruh

Hudební skladba je v ukázce doplněna videem ze světa ryb.

https://www.youtube.com/watch?v=KfAv0lcDpno

8. MEZIPŘEDMĚTOVÉ VZTAHY

V rámci mezipředmětových vztahů promítneme prezentaci o životě ryb v rozličných prostředích - potok, řeka, rybník, jezero, moře. Děti se tak seznámí s vodními toky nejen na našem území.

DRUHÉ SETKÁNÍ U VODY

Ve druhém setkání se seznámíme s poslechem tzv. vážné hudby, s hudebními nástroji s melodizací říkadla a jejich doprovodem na rytmické nástroje Orffova instrumentáře.

Pomůcky: pastelky, papír, šátek, dvě vařečky, pastelky

Setkání zahájíme krátkým fiktivním příběhem. Úkolem dětí bude tento příběh ozvučit. Slova, která jsou vytištěna tučně, děti napodobí zvukem.

1. PŘÍBĚH DVACETIJEDNALETÉHO FRANTIŠKA

(Nacházíme se na předměstí Vídně, v lesíku u malé říčky. Píše se rok 1821.)

František sedí u potoka, zhluboka se nadechuje a vydechuje čerstvý svěží vzduch. Hledá inspiraci ke kompozici nové písně. Rytmicky ťuká klacíkem na kameny. Tiše si pobrukuje rozličné melodie. Kolem potoka se dějí panečku věci. Nejdříve Franze vyruší kukačka, která za sebou 4x zakuká. Poté kolem jeho hlavy přelétne bzučící moucha. František se ale nenechá rušit. Pozorně hledí do vody na míhající se pstruhy. Další melodii si tentokrát začne pískat. Možná právě poslední melodie přivábila malého pejska, který svým štěkáním a kňučením začal dorážet na rybky ve vodě. Co to? Náhle se setmělo a zdvihl se vítr, který pěkně zafičel. Stáhla se mračna a po kapkách začalo stále více a více pršet. Francek popadl pejska a s výskotem běžel rychle domů. Doma si vzal notový papír a zapsal melodii své nové písničky.

Kdo pozorně poslouchal, ví, že se písnička jmenovala jako ryba, kterou Francek pozoroval ve vodě. (Pstruh).

2. POSLECH – PSTRUH - Franz Schubert

Franz Schubert vymyslel písničku, jejíž část si nyní v podání mužského hlasu s doprovodem klavíru

poslechneme. Písničku může interpretovat i sám pedagog. https://www.youtube.com/watch?v=NF9DrUXowBo

Dál rybář s prutem stojí a hledí v lesklý zdroj

kde u veselém reji

si hraje rybek roj.

Jak dlouho voda čistá se kalem nezčeří

//: tak dlouho rybka bystrá té léčce nevěří://

Pohyb k poslechu skladby:

K pohybové improvizaci využijeme instrumentální provedení písně Pstruh v provedení klavírního dua. Děti pohybem těla a lehkých šátků naznačují plavání ryb pod vodou.

https://www.youtube.com/watch?v=b3gGGn2d7Pw

3. MELODIZACE ŘÍKADLA – U POTOKA ROSTE KVÍTÍ

Pstruzi žijí v potocích. O potůčku se naučíme jednoduché rozpočitadlo.

Text rozpočitadla nejprve deklamujeme. Naši deklamaci doprovází určené dítě rozpočítáváním - tj. rytmickým ukazováním prstů na jednotlivce s následným vyřazením ze hry toho, na koho padne poslední slovo.

U potoka roste kvítí, říkají mu petrklíč,

na koho to slovo padne,

ten musí jít z kola pryč.

K melodizaci, vzniku nové písně zvolíme nejprve tóny kukačkové (malé tercie) – např. a-fis. Při zpěvu naznačujeme rukou výšku i délku daných tónů – tzv. fonogestika.

Text říkadla lze zazpívat i na melodii známých písniček. Nejprve si zazpíváme danou píseň, poté na její melodii zpíváme text říkadla. Tato činnost již vyžaduje dávku hudebních zkušeností. Individuálně ji zařadíme pro talentované děti.

Vhodné písně: To je zlaté posvícení, Měla babka, Já do lesa nepojedu

4. KRESLENÍ

Dětem pustíme ukázku, melodii písně Pstruh Franze Schuberta v podání kytarového sóla. Děti k poslechu

skladby kreslí dle své fantazie. Sólo – kytara:

https://www.youtube.com/watch?v=zKUNVMrQMrY

5. POSLECHOVÝ KVÍZ – HUDEBNÍ NÁSTROJE

V našem setkání jsme se seznámili se dvěma hudebními nástroji – klavírem a kytarou. Poznáte podle sluchu další hudební nástroje? Společně s dětmi posloucháme krátké ukázky hudebních nástrojů.

https://learningapps.org/watch?v=pstkr5cf320

6. ČAROVNÉ ŘÍKADLO – ČAROVÁNÍ RYBY A RAKA

S rybou jsme se již v našem setkání seznámili. Ve vodě, v potoce žije i rak. O rybě a rakovi bude následující říkadlo. Dětí se nejprve zeptáme, zda umí čarovat. Poté představíme dětem říkadlo současně s tajuplným, pohybovým doprovodem – čarováním.

Čarovala ryba, /nápodoba čarování oběma rukama/ aby byla chyba.

Pak čaroval rak, /čarování napodobujeme pravou rukou/ ať prý je to tak! /čarování napodobujeme levou rukou/

Říkadlo nacvičujeme současně s pohybem po částech. (Nejprve 1. + 2. řádek, poté 3. řádek a nakonec 4. řádek

textu).

7. ZPĚV – ŽABÍ PÍSNIČKA

U vody, či ve vodě žijí nejen ryby a raci, ale také žáby. Společně se naučíme písničku o žabičce, která umí vařit kaši.

Zpěv:

Písničku nacvičujeme po částech – ozvěnou, a to společně s jednoduchým pohybovým doprovodem.

Pohybový doprovod:

1. - 2. takt – krouživé pohyby dlaní,

3. takt – rozevírání a zavírání dlaní 2x,

4. takt – vyťukávání rytmu,

5.- 6. takt – stejně jako 3. - 4. takt.

Hra s písní:

Písničku zpívá pouze pedagog. Děti jeho zpěv doprovázejí pohybovým doprovodem. K pedagogovi se připojí mluvou pouze ve slovech „kvá kvá“.

1. + 2. takt – točivými pohyby dlaní vytváříme šustivý zvuk – (nápodoba vaření),

3. takt – všichni “kvá kvá“ (výrazná artikulace-otevírání úst),

4. takt – zpívá pedagog,

5. takt – všichni „kvá kvá“,

6. takt – zpívá pedagog.

Instrumentální doprovod:

Děti rozdělíme do tří skupin. Rytmické nástroje (bubínek, činelky, ozvučná dřívka) kopírují předchozí hru na tělo. Kromě 1. a 2. taktu hrajeme vždy rytmus písně.

1. skupina – bubínek

Hraje 1. + 2. takt (krouživé pohyby na bláně bubínku).

2. skupina – činelky

Hraje ve 3. a 5. taktu na těžkou, tj. 1. dobu.

3. skupina – ozvučná dřívka

Hraje ve 4. a 6. taktu – rytmus písně.

8. RELAXACE

Závěr našeho setkání bude patřit odpočinku - uvolnění. Žabička v předchozí písničce vařila. K vaření potřebujeme vařečky, měchačky. Toto kuchyňské náčiní můžeme využít i k jiným činnostem. K jakým?

Možné odpovědi: podrbat se, poplácat se, dirigovat, použít jako mikrofon, paličky k bubnu, hrát na vařečky, šermovat …

Masáž těla:

Vezmeme měchačky – děti napodobují masáž, kterou předvádí pedagog: hladíme se, poťukáváme po těle,

podrbeme se na zádech …

Poťukáváme ruku a paži směrem nahoru a dolů. Tuto činnost můžeme spojit s rozezpíváním vzestupné a sestupné škály tónů. Lze takto ukazovat a zpívat např. začátek písně Ovčáci, čtveráci /tónický kvintakord/.

9. NĚCO NAVÍC

Poslech melodie Pstruh v podání kontrabasů.

https://www.youtube.com/watch?v=BLuz0bFaBMQ

Úkol pro děti: Jak by se asi pohyboval pstruh?

TŘETÍ SETKÁNÍ U VODY

Ve třetím setkání se nově seznámíme s improvizovanou hrou v pentatonickém prostoru, s melodizací říkadel a jejich doprovodem na melodické nástroje Orffova instrumentáře, vyrobíme si hudební nástroj fanfrnoch a poslechneme hudební pohádku o žabce.

Pomůcky: kelímek a stužka na výrobu fanfrnochu, bubínek, ozvučná dřívka, drhlo, zvonkohry, keybort, igelitové sáčky

1. POSLECH – ŽABÁK - Václav Trojan

Úvodní část setkání bude patřit sluchové hádance.

Poslechová hádanka:

Dětem pustíme audio nahrávku z hudební ukázky Žabák od Václava Trojana. Po jejím přehrání se dětí zeptáme, zda uhodly, o jakém zvířátku si budeme povídat. (Hudební ukázka je velmi návodná.)

https://www.youtube.com/watch?v=UpzGwC3Q-E8

Otázky k poslechu:

Kdo jste poznal zvířátko, které žije u rybníka či na březích potoka?

Jakým zvukem se zvířátko projevuje?

Který z hudebních nástrojů představuje kvákání žáby? (Dětem dáme na výběr z obrázků tří hudebních nástrojů – bubínek, housle, pozoun).

Videoukázka:

V opakovaném poslechu, tentokráte videoukázka, si potvrdíme volbu správně vybraného hudebního nástroje

– pozoun (trombón), který zpodobňuje žábu.

https://www.youtube.com/watch?v=_iyuwbpAW-k&feature=emb_logo

V sólové hře jsme slyšeli hrát trombón. Tomuto nástroji se běžně říká pozoun. Jeho zvláštní zvuk, který mistrně napodobuje zpěv žabáka, docílí hráč zakrýváním a odkrýváním tzv. dusítka. Dusítko se vkládá do otvoru trubky, ze které vycházejí tóny.

Zajímavost:

Představte si, že Rumcajs z lesa Řáholce má pistoli, která se jmenuje stejně jako náš hudební nástroj – trombón. (Dětem ukážeme obrázky.)

Informace k dílu:

Ukázka Žabák pochází z hudby, kterou můžeme slyšet ve filmu Císařův slavík. Jedná se o celosvětově uznávaný barevný loutkový film Jiřího Trnky a Václava Trojana. Autoři se nechali inspirovat pohádkou Hanse Christiana Andersena (dánský spisovatel) – Slavík.

Loutkový film začíná v dětském pokoji nemocného chlapce, kterému se v horečce zdá sen – pohádka o slavíku a čínském císaři.

V zahradě císařského paláce přistane balón s malým cestovatelem - námořníkem. Námořník přivezl císaři dar. Krásnou knihu s obrázky ze života v čínské zemi.

Z obrázků zaujme císaře nejvíc slavík - ptáček, kterého nikdy ve své zemi neviděl, ani neslyšel. Zpěv slavíka neznají ani dvořané z jeho císařského paláce. Císař se rozhodne slavíka najít. Za zvuků žabí serenády hledá ptáčka zvláštní poselstvo. Hledání je úspěšné, a tak se slavík stane ozdobou císařského paláce a radostí císaře. V den, kdy slaví císař svátek, přichází od malého cestovatele druhý dárek. Je jím zlatem a drahokamy ozdobený umělý slavík. Císař je darem nadšen a do omrzení poslouchá stále stejnou, opakující se melodii hracího strojku. Mechanická hračka však nemá dlouhého trvání, a nakonec se rozbije. Mezitím však uletěl i opravdový, živý slavík. Ztráta obou zpěváčků zapříčinila císařovo vážné onemocnění. V poslední chvíli jeho života však na okno přece jen živý slavík přilétl a svým zpěvem císaře uzdraví.

Část, kterou jsme vyslechli, Žabák, je obsahově spjata s blouděním a hledáním expedice vyslané císařem za účelem nalézt živého slavíka. Toto hledání je vyjádřeno právě Žabí serenádou.

Pohádka „Slavík“ (H. CH. Andersen) - odkaz na mluvenou verzi: https://www.youtube.com/watch?v=APIgibVnvSc

Císařův slavík (Václav Trojan) - odkaz na hudební verzi – animované video: https://www.youtube.com/watch?v=fGNR1UUJSGY&list=PLbk-GEw6tTz_RgrbR26ULqTzBnBnKY0Jb

2. ŘÍKADLO – ŽÁBA LEZE DO BEZU

O žabičce se nyní naučíme krátké říkadlo. Říkadlo budeme nacvičovat tzv. ozvěnou, a to současně

s pohybovým doprovodem rukou.

Žába leze do bezu, /rukama napodobujeme lezení směrem vzhůru/

já tam za ní polezu; /rukama se střídavě jemně boucháme do hrudi – jako „já“/ kudy ona, tudy já, /pravou rukou uděláme oblouk doprava, levou doleva/

budeme tam oba dva. /prsty (ukazovák a prostředník tzv. „V“) ukazujeme střídavě před tělem pravou a levou rukou/

3. VÝROBA FANFRNOCHU

Vyrobíme improvizovanou verzi fanfrnochu. Budeme potřebovat kelímek od jogurtu a krátkou papírovou stužku, která se používá při vázání květin.

Do dna kelímku uděláme dírku. Na jednom konci stužky, cca 5 cm dlouhé, uděláme uzlík. Stužku provlékneme dnem kelímku tak, aby vyčnívala ven. Když si namočíme palec s ukazovákem do vody a prsty přejedeme po stužce – ozve se zajímavý zvuk.

4. ŘÍKADLO – ŽÁBA LEZE DO BEZU - HRA NA FANFRNOCH

Deklamaci předchozí říkanky doprovodíme hrou na fanfrnoch. Budeme hrát vždy na těžkou - tj. 1. dobu viz

zvýrazněný text říkadla.

Žába leze do bezu, já tam za ní polezu; kudy ona, tudy já,

budeme tam oba dva.

5. ŘÍKADLO – ŽÁBA LEZE DO BEZU - VÍCEHLAS

Žába leze do bezu, já tam za ní polezu; kudy ona, tudy já,

budeme tam oba dva.

Deklamace:

Deklamace jednotlivých slov více skupinami je předstupněm vícehlasé hry na hudební nástroje. Děti rozdělíme do čtyř skupin. Každá skupina deklamuje rozdílný text.

1. skupina – říká celé říkadlo

2. skupina – říká pouze jedno slovo: žába - tá-tá /v normální hlasové poloze/

3. skupina – říká pouze jedno slovo: polezu - ty-ty - tá /ve vyšší hlasové poloze/

4. skupina – říká pouze jedno slovo: kvá – tá já - nic /v hlubší hlasové poloze/

(Rytmická slabika tá = čtvrťová nota, rytmická slabika ty = osminová nota, rytmická slabika tá-já = půlová nota, nic = čtvrťová pomlka.)

Rytmický vícehlas nacvičujeme postupně. Např. k deklamaci celého říkadla říká své slovo pouze jedna skupina, nebo deklamují dvě skupiny dvě slova. Teprve až na závěr propojíme všechny hlasy.

Hra na rytmické nástroje:

Slova rytmického vícehlasu přeneseme do hry na rytmické nástroje. S dětmi vyvodíme, které nástroje budou

k jednotlivým tzv. rytmickým ostinatům nejvhodnější. Např. kvákání žáby „kvá“ přenecháme hře na drhlo.

Děti budou zpočátku ke hře na nástroj deklamovat současně i výše uvedené pomocné slovo. Ve finální verzi by měla zaznít deklamace textu celého říkadla s doprovodem tří rytmických ostinat.

Ostinátní doprovod – nástroje:

1. Žába/bubínek (tá, tá)

2. Polezu/hůlky (ty ty, ty nic)

3. kvá/drhlo (tá, nic)

4. deklamace celého říkadla

6. MELODIZACE V PENTATONICE

Vysvětlení pojmu pentatonický prostor

Pentatoniku vytvoříme z každé durové stupnice vynecháním 4. a 7. stupně. Pentatonika zazní i tehdy, pokud budeme hrát na klavír pouze na černých klávesách.

Improvizace v pentatonickém prostoru:

Dětem připravíme zvonkohry, ve kterých nebudou příslušné kameny (v C dur = F, H). Ke hře můžeme využít i příslušné tóny zvonků či boomwhackerů.

Každé dítě dostane prostor k samostatné improvizované hře v tomto prostoru.

Deklamace říkadla:

Následující říkadlo se nejprve naučíme rytmicky deklamovat.

Žába skáče po blátě

Žába skáče po blátě, koupíme ji na gatě. Na jaké?

Na jaké?

Na zelené, strakaté.

Deklamace říkadla s pohybem:

Říkadlo propojíme s pohybem.

Žába skáče po blátě - 2x poskok na místě (1 skupina) koupíme jí na gatě. - 2 x poskok na místě (2 skupina)

Na jaké? – pravá ruka (dlaní vzhůru) pohyb směrem vpravo (jako když podávám ruku k tanci partnerovi) Na jaké? - levá ruka (dlaní vzhůru) pohyb směrem vlevo (jako když podávám ruku k tanci partnerovi) Na zelené, strakaté. - tleskáme v rytmu písně

Zpěv - zhudebněné říkadlo:

Zhudebněné říkadlo, které je až na poslední 2 takty notováno v pentatonickém prostoru, se naučíme zpívat.

Melodický doprovod říkadla – kukačková tercie:

Zpěv písně doprovodíme hrou ostinata na zvonkohře: v tónině C dur se jedná o tóny G - E (tá-tá). (Poslední dva takty písně pouze zpíváme; na nástroj nehrajeme.)

Metodický postup

Předstupněm hry na melodický nástroj může být hra na tělo.

K doprovodné hře kukačkové tercie, tónů G-E zvolíme vhodné slovo z říkanky, např. žá – ba. Rytmus tohoto slova převedeme do hry na tělo. Při deklamaci slova „žába“ pleskáme střídavě rukama o stehna – začínáme pravou rukou (znázorňujeme budoucí hru na zvonkohru - tóny G a E).

Pleskání rukou následně převedeme do hry na zvonkohru. Hrajeme tóny G - E (kukačková tercie). Pokud se dětem hra daří, rozdělíme kolektiv na dvě skupiny. Jedna skupina píseň zpívá, druhá ji doprovází hrou na zvonkohru.

Varianta

Hudebně nadanější děti mohou říkadlo – či jeho část, v pentatonickém prostoru samostatně zmelodizovat.

7. POSLECH – POHÁDKA O PRINCEZNĚ ŽABCE

Z díla Ilji Hurníka – Umění poslouchat hudbu, vyslechneme hudební pohádku O princezně žabce. Část pohádky nalezneme na webových stránkách:

https://www.supraphonline.cz/album/3385-hurnik-umeni-poslouchat-hudbu

8. ZPĚV - HOLKA MODROOKÁ

Píseň zazpíváme i s jejími četnými variantami - tj. záměnou samohlásek ve slovech např. „Hulku, mudruuku

...“.

Holka modrooká, nesedávej u potoka, holka modrooká, nesedávej tam.

V potoce je velká voda,

vezme-li tě, bude škoda,

holka modrooká, nesedávej tam!

Píseň si můžeme vyslechnout i v animované podobě. Děti se prostřednictvím videa seznámí s názvem

„pěvecký sbor“ či „předehra“.

https://www.youtube.com/watch?v=Yh3DaxK8K_8

9. PÍSNĚ O VODĚ – INTERAKTIVNÍ HRA

Na webových stránkách nalezneme poslechový kvíz - č. 1 Folklor o vodě. Úkolem dětí je podle sluchu rozpoznat a určit název interpretované písně.

https://sites.google.com/ped-km.cz/hudebni-distanc/voda-v-hudb%C4%9B-hudba-ve-vod%C4%9B- kv%C3%ADzy-ke-dni-vody

10. ŘÍKADLO - RYBY RAKY

Na závěr se vrátíme k živočichům žijícím ve vodě. Tentokrát se naučíme říkadlo o rybách a rakovi. Celé říkadlo doprovodíme pohybem s hrou na tělo.

Ryby raky, ryby raky, rak, rak rak,

uděláme my to tak, tak, tak, uděláme na ně sáček

třeba se nám chytí ráček.

Děti doprovázejí deklamaci hrou rytmu posledních slov:

rak, rak, rak – tleskání, 3x (nakloníme se napravo) tak, tak, tak, - tleskání 3x (nakloníme se nalevo) sáček – zvedneme ruce do vzpažení

ráček – zvedneme ruce do vzpažení

11. ZPĚV - KOLO, KOLO, MLÝNSKÝ

Na říčkách a řekách se mohou děti setkat s mlýnským kolem. Zazpíváme a zatančíme si známou taneční píseň.

Ve formě karaoke lze najít verzi písně na webových stránkách: https://www.youtube.com/watch?v=XgYfz3NGya0

12. ŘÍKADLO - MELU, MELU PŠENIČKU

Ve mlýně se mele mouka. K rytmické deklamaci textu Melu, melu pšeničku, připojíme pohyb rukou, nápodobu mletí na ručním mlýnku.

Melu, melu pšeničku, do zlatého hrnečku. Až umelu, budu píct, až upeču, budu jíst.

13. ZPĚV - V TOM NAŠEM MLEJNĚ

Naše setkání zakončíme písničkou, která nás seznamuje s prací ve mlýně.

VYSVĚTENÍ K METODICKÉMU ZPRACOVÁNÍ HUDEBNÍHO PÁSMA „VODA A ŽIVOT KOLEM NÍ“

Tématem připravovaného hudebního pásma byla říkadla a aktivity spojené s prostředím a rozličným děním u vody. Vzhledem k pandemické situaci onemocnění COVID-19 a přenesení aktivit z MŚ do on-line prostředí mezi SŠ bylo hudební pásmo uzpůsobeno tak, aby byly aktivity pro žákyně smysluplné a přínosné. Některé činnosti proto byly z pochopitelných důvodů konány za účelem osobního rozvoje žákyň.

Písemná podoba hudebního pásma v této metodické příručce je záznamem příprav konkrétních hudebních aktivit určených do klasického prostředí MŠ. Cílem bylo materiál pojmout tak, aby ten, kdo si ho přečte, mohl ve své pedagogické praxi aktivity samostatně uskutečnit.